Švarcsystém 2027: jak ho poznat, jaké hrozí pokuty a co může změnit novela

Firma spolupracuje s člověkem na IČO. Každý měsíc přijde faktura, oběma stranám spolupráce vyhovuje a smlouva je uzavřená jako obchodní. Znamená to, že je všechno v pořádku?

Ne nutně.

U švarcsystému totiž nerozhoduje především název smlouvy ani to, jestli má člověk živnostenské oprávnění. Rozhodující je, jak spolupráce ve skutečnosti funguje.

Téma je navíc aktuální kvůli připravovanému zákonu o platformové práci. Přestože se mluví hlavně o řidičích, kurýrech a digitálních platformách, vláda spolu s ním předložila i novelu zákoníku práce, která mění obecné vymezení závislé práce. Případná změna se tedy může dotknout i běžných vztahů firem s OSVČ.

Novela přitom nemění jen samotnou definici závislé práce. Po zjištění švarcsystému může mít nově vztah zpětně daleko širší finanční dopady.

Článek vychází z legislativního stavu k 12. říjnu 2026. Zákon o platformové práci ani související novela zákoníku práce zatím nejsou schválené a během projednávání se mohou změnit.

Co je švarcsystém?

Švarcsystém je označení pro situaci, kdy člověk formálně pracuje jako OSVČ, ale jeho práce má ve skutečnosti charakter závislé práce, kterou by měl vykonávat v pracovněprávním vztahu.

Typickým problémem proto není samotné „IČO“. Problém vzniká ve chvíli, kdy se z externího dodavatele fakticky stane zaměstnanec – firma jeho práci řídí, organizuje a kontroluje obdobně jako u ostatních zaměstnanců, zatímco pracovněprávní vztah nahrazuje obchodní smlouva.

Jak se švarcsystém posuzuje dnes?

Současný zákoník práce považuje za závislou práci takovou práci, která je vykonávána:

• ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,
• jménem zaměstnavatele,
• podle jeho pokynů,
• osobně zaměstnancem.

Zákoník práce zároveň stanoví, že závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době a na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě.

Pokud člověk takovou práci vykonává mimo pracovní poměr, DPP nebo DPČ, může jít o nelegální práci.

Důležité ale je, že se neposuzuje jeden izolovaný znak. Rozhoduje celkový obraz spolupráce.

Ochrání firmu před švarcsystémem dobře napsaná smlouva?

Sama o sobě ne.

Jedna z nejčastějších chyb je představa, že pokud máme dobře napsanou smlouvu o poskytování služeb a dodavatel každý měsíc vystaví fakturu, máme obchodní vztah automaticky vyřešený.

Firma může mít ve smlouvě napsáno, že dodavatel:

• organizuje svou činnost samostatně,
• není v podřízeném vztahu,
• může poskytovat služby dalším klientům,
• odpovídá za výsledek své činnosti.

Pokud ale v praxi nic z toho neplatí, smluvní formulace problém nevyřeší. Kontrola se totiž nemusí zastavit u smlouvy. Podstatné je, jak vztah funguje v každodenní realitě.

Znaky švarcsystému: jak poznat rizikovou spolupráci s OSVČ?

Neexistuje jednoduchý test, ve kterém pět odpovědí „ano“ automaticky znamená švarcsystém. Firma si ale může položit několik velmi praktických otázek.

1. Kdo rozhoduje, kdy člověk pracuje?

Může si dodavatel práci skutečně organizovat podle sebe? Nebo má prakticky stejnou pracovní dobu jako zaměstnanci a firma očekává, že bude každý den v konkrétních hodinách k dispozici?

Rozdíl je mezi termínem pro odevzdání zakázky a každodenním řízením pracovní doby.

2. Může zakázku odmítnout?

Samostatný podnikatel si obecně rozhoduje, které zakázky přijme. Pokud ale firma člověku průběžně přiděluje práci a očekává, že jednotlivé úkoly prostě splní, vztah se začíná podobat zaměstnání.

3. Firma zadává výsledek, nebo řídí samotný způsob práce?

Objednatel služby samozřejmě může říct, co chce dodat, v jaké kvalitě a do kdy.

Něco jiného je ale každodenně určovat, jak přesně má člověk pracovat, průběžně měnit jeho úkoly a kontrolovat jeho pracovní výkon podobně jako u zaměstnance.

4. Je OSVČ začleněná do firmy jako běžný zaměstnanec?

• Má stejného vedoucího jako zaměstnanci?
• Je součástí interní organizační struktury?
• Je na ní postaven běžný provoz oddělení?

Ani jeden z těchto znaků nemusí být rozhodující. V kombinaci s dalšími okolnostmi už ale může být významný.

5. Kdo nese podnikatelské riziko?

Skutečný podnikatel zpravidla nenabízí jen svůj čas. Odpovídá za vlastní službu nebo výsledek, organizuje si kapacitu a nese alespoň určitou míru podnikatelského rizika.

Pokud člověk každý měsíc fakturuje prakticky stejnou částku za pravidelnou práci a celé podnikatelské riziko ve skutečnosti nese firma, je vhodné podívat se na vztah podrobněji.

6. Může člověk pracovat také pro někoho jiného?

Podstatné je, zda má OSVČ reálnou možnost další klienty mít, nebo je spolupráce nastavena tak, že jí firma fakticky vyplní celý pracovní týden a jinou činnost prakticky znemožní.

7. Může práci zajistit jiným způsobem nebo prostřednictvím jiné osoby?

U některých odborných služeb je osobní výkon zcela přirozený. Přesto je dobré sledovat, jestli firma nakupuje skutečnou službu, nebo konkrétního člověka jako náhradu zaměstnance.

Co samo o sobě švarcsystém není: jeden klient, firemní notebook ani práce v kanceláři

Právě tady vzniká kolem švarcsystému nejvíc zbytečných zkratek. „Má jen jednoho klienta, takže je to švarcsystém.“ Nebo: „Používá firemní e-mail, takže musí být zaměstnanec.“

Tak jednoduché to není. Jednotlivé znaky se mohou objevit i v naprosto legitimním obchodním vztahu:

• IT specialista může kvůli bezpečnosti pracovat na zařízení klienta.
• Konzultant může několik měsíců pracovat převážně pro jednoho velkého klienta.
• Specialista může kvůli projektu chodit na pravidelné porady.

Důležité je, co z jednotlivých okolností vznikne dohromady.

Příklad: externí účetní nemusí být zaměstnanec

Firma předá externí účetní pravidelné měsíční zpracování určité agendy. Účetní má více klientů, práci si organizuje sama, odpovídá za sjednanou službu, fakturuje její zpracování a firma jí neurčuje každodenní pracovní dobu ani způsob, jakým má jednotlivé úkoly provádět.

To, že jde o pravidelnou dlouhodobou spolupráci, samo o sobě neznamená švarcsystém.

Jiná situace by byla, kdyby „externí účetní“ seděla každý pracovní den osm hodin ve firmě, dostávala práci od svého vedoucího, musela respektovat stejný pracovní režim jako zaměstnanci a fakticky pouze nahrazovala interní pracovní místo.

Stejná profese. Úplně jiné nastavení vztahu.

Švarcsystém v IT: co ukázal letošní případ programátorů

Aktuálnost tématu dobře ukazuje rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. března 2026 (sp. zn. 7 Ads 52/2025).

Soud se zabýval společností, pro kterou pracovali programátoři formálně jako OSVČ. Inspektorát práce jí za to uložil pokutu a soud ji potvrdil. Soud hodnotil situaci jako celek a potvrdil závěr o závislé práci na základě souhrnu okolností.

Kontrola nemusí hledat jednu zakázanou věc. Může skládat celý obraz spolupráce.

Jaké hrozí za švarcsystém pokuty v roce 2026?

Podle současného zákona o zaměstnanosti může právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která umožní výkon nelegální práce, hrozit pokuta až 10 milionů Kč, přičemž zákon u tohoto přestupku stanoví minimální hranici 50 000 Kč.

Vedle pokuty může být uložen také zákaz činnosti až na dva roky a zákon umožňuje i zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

Postih se přitom netýká pouze firmy. Fyzická osoba, která nelegální práci vykonává, se podle současné úpravy rovněž dopouští přestupku a může dostat pokutu až 100 000 Kč.

To samozřejmě neznamená, že každému zjištěnému případu automaticky odpovídá maximální sankce. Ukazuje to ale, proč není vhodné vztahy s OSVČ řešit až ve chvíli, kdy přijde kontrola inspekce práce.

Švarcsystém od roku 2027: co může změnit novela?

Vláda 8. září 2026 předložila Poslanecké sněmovně dva související návrhy: zákon o platformové práci (sněmovní tisk 301) a novelu zákoníku práce a dalších zákonů (sněmovní tisk 300). Změny, o kterých tu píšeme, mají podle návrhu platit od 1. ledna 2027.

Název může trochu mást. Balíček sice primárně reaguje na evropskou regulaci práce prostřednictvím digitálních platforem, novela zákoníku práce ale současně mění obecnou definici závislé práce.

Podle návrhu by podřízenost, tedy klíčový znak závislé práce, znamenala, že firma práci organizuje, člověk pracuje v pracovní době, řídí se pokyny firmy a firma kontroluje výkon jeho práce – a to všechno současně.

Důvodová zpráva to popisuje jako zpřesnění. Vláda reaguje na to, že soudy znaky závislé práce dlouhodobě vykládají široce, a jejím záměrem je, aby se okruh lidí, kteří závislou práci vykonávají, nezměnil.

Novinka může mít významný dopad i po zjištění švarcsystému

V aktuálně předloženém znění se počítá s právní konstrukcí, podle níž by se za stanovených podmínek na osobu vykonávající švarcsystém hledělo jako na zaměstnance v pracovním poměru. S tím by byly spojeny další důsledky související například s pojistnými odvody.

Pro účely stanovení souvisejícího pojistného návrh pracuje také s vyvratitelnou domněnkou, že fyzická osoba práci vykonávala již po dobu předcházejících 12 měsíců, pokud firma neprokáže kratší dobu nebo se naopak neprokáže doba delší. To může mít významný dopad na výši následně doměřeného pojistného.

Návrh naopak ruší přestupek, za který dnes může dostat pokutu člověk, který nelegální práci vykonává. Správní pokuta za samotný výkon nelegální práce by tak podle návrhu odpadla, zatímco hlavní sankční a odvodové důsledky by směřovaly na firmu.

Jde ale stále o návrh. Dokud legislativní proces neskončí, není možné tuto úpravu prezentovat jako pravidlo platné od 1. ledna 2027.

Znamená novela, že některý dnešní švarcsystém bude od roku 2027 automaticky legální?

Ne.

A už vůbec není dobrý nápad podle připravované legislativy dnes předělávat smlouvy s OSVČ s představou, že od ledna bude určitý model automaticky bezpečný. Současně i navrhovaná úprava dál rozlišuje mezi samostatným podnikáním a faktickým zaměstnáním.

Pro firmu tedy zůstává podstatná stejná otázka:

Kupujeme od podnikatele samostatnou službu, nebo ve skutečnosti řídíme člověka jako vlastního zaměstnance?

Pokud firma zvažuje převod spolupráce na pracovní poměr, roli samozřejmě hrají i celkové náklady na zaměstnance.

Praktický checklist: Co si u spolupráce s OSVČ zkontrolovat

Pokud firma využívá externisty na IČO, vyplatí se ještě před případnou změnou legislativy projít současné nastavení spolupráce. Zkuste si u každého vztahu odpovědět:

• Co přesně od OSVČ nakupujeme – výsledek, nebo její pracovní čas?
• Kdo organizuje její práci?
• Kdo určuje, kdy musí pracovat?
• Může jednotlivé zakázky odmítnout?
• Má reálnou možnost pracovat pro další klienty?
• Kdo nese náklady a riziko spojené s poskytovanou službou?
• Kontrolujeme výsledek, nebo každodenní pracovní výkon?
• Je člověk začleněný do týmu podobně jako běžný zaměstnanec?
• Odpovídá skutečné fungování tomu, co máme napsané ve smlouvě?
• Dokázali bychom při kontrole vysvětlit, proč jde právě o samostatné podnikání?

Jedna riziková odpověď ještě nemusí nic znamenat. Pokud ale většina odpovědí popisuje člověka, který funguje prakticky stejně jako zaměstnanec firmy, stojí za to vztah prověřit podrobněji.

Nejčastější otázky o švarcsystému

Je práce pouze pro jednoho klienta švarcsystém?

Ne automaticky. Počet klientů může být jednou z okolností, ale sám o sobě nerozhoduje. Posuzuje se skutečné fungování celého vztahu.

Je pravidelná měsíční faktura znakem švarcsystému?

Sama o sobě ne. Pravidelné služby se běžně fakturují měsíčně. Podstatné je, zda jde o samostatné poskytování služby, nebo o zastřený výkon závislé práce.

Může OSVČ pracovat v kanceláři firmy?

Ano. Ani místo výkonu práce samo o sobě vztah neurčuje. V kombinaci s pevnou pracovní dobou, řízením nadřízeným a dalšími znaky ale může být jednou z relevantních okolností.

Může mít OSVČ firemní e-mail nebo přístup do interních systémů?

Ano. U některých služeb je to dokonce nezbytné. Samotný přístup do systému ale není rozhodující – důležité je celkové postavení člověka vůči firmě.

Je externí účetní na IČO švarcsystém?

Nemusí být. Externí zpracování účetnictví, mezd nebo poradenských služeb může být standardním obchodním vztahem, pokud dodavatel skutečně podniká samostatně a vztah nenaplňuje znaky závislé práce.

OSVČ, nebo zaměstnanec: kdo o tom rozhoduje?

Nerozhoduje o tom dohoda stran ani název smlouvy, ale skutečný způsob výkonu práce. Při kontrole to zpravidla posuzuje inspekce práce, ve sporu soud.

Jaká je pokuta za švarcsystém?

Podle pravidel platných v roce 2026 může firmě nebo podnikající fyzické osobě za umožnění nelegální práce hrozit pokuta až 10 milionů Kč, minimálně 50 000 Kč.

Může dostat pokutu i OSVČ?

Podle pravidel platných v roce 2026 ano, až 100 000 Kč. Novela s navrhovanou účinností od roku 2027 počítá se zrušením tohoto přestupku. Hlavní sankční a odvodové důsledky by tak směřovaly na firmu. Návrh ale zatím není schválený.

Změní se švarcsystém od roku 2027?

Změny se připravují, ale k 12. říjnu 2026 nejsou schválené. Novela zákoníku práce, kterou vláda předložila spolu se zákonem o platformové práci, mění mimo jiné obecnou definici závislé práce a obsahuje nové následky pro zjištěnou nelegální práci. Navrhovaná účinnost je 1. ledna 2027, konečné znění ale určí až legislativní proces.

Shrnutí

Spolupráce s OSVČ není sama o sobě problém a české právo skutečné podnikání nezakazuje. Riziko vzniká ve chvíli, kdy obchodní smlouva pouze formálně zakrývá vztah, který ve skutečnosti funguje jako zaměstnání.

Důležité je proto podívat se na každodenní realitu:

• Kdo práci organizuje.
• Kdo dává pokyny.
• Kdo určuje pracovní dobu.
• Kdo nese podnikatelské riziko.
• A jestli má dodavatel skutečně samostatné postavení.

Připravovaná změna pro rok 2027 může pravidla posuzování závislé práce upravit. Pro firmy je ale nejbezpečnější nečekat na konečnou podobu novely a už dnes vědět, jak jejich vztahy s externisty skutečně fungují.

Protože při kontrole zpravidla nerozhoduje to, co firma nazvala spoluprací ve smlouvě. Rozhoduje to, jak spolupráce vypadá ve skutečnosti.

Převádíte část externistů do pracovního poměru?

Se vznikem pracovního poměru přibývá také mzdová a personální agenda – od přihlášení zaměstnanců přes zpracování mezd až po související evidenci a dokumentaci. Pomůžeme vám nastavit přechod a následné zpracování mezd a personální agendy můžeme převzít.

Kompletní outsourcing mzdového účetnictví a personální agendy zajišťujeme pro firmy, které potřebují spolehlivé a zastupitelné zpracování mezd.