JMHZ nahrazuje mimo jiné přehledy pojistného, evidenční listy důchodového pojištění, přílohy k žádostem o dávky a část statistických výkazů. Princip zní „jeden termín, jedno místo, jedno hlášení" — v prvním roce provozu ho ale provázejí technické potíže, se kterými je dobré počítat.
Termíny a způsob podání
Hlášení za daný měsíc podáváte od 1. do 20. dne měsíce následujícího — za červenec 2026 tedy mezi 1. a 20. srpnem. Podání je možné pouze elektronicky:
- datovou schránkou,
- formulářem na ePortálu ČSSZ,
- API kanálem přímo ze mzdového softwaru.
Papírová cesta neexistuje. Vyplatí se podávat v první polovině lhůty, aby zbýval čas na opravná podání — ta jsou v prvním roce provozu častá.
Nejčastější potíže v praxi
Podle dat z prvních měsíců provozu bylo napoprvé bez chyb přijato jen asi 55 % hlášení. Co zlobí nejvíc:
- Pomalá odezva systému — v dubnu 2026 trvala doručenka i 12 hodin.
- Zamítnutí pro duplicitu při novém podání těsně po stornu — mezi stornem a novým podáním počkejte alespoň jeden den.
- Záporné hodnoty při zpětných opravách mezd systém neumí zpracovat — postup konzultujte s ČSSZ předem.
- Ruční doplňování údajů, které mzdový software zatím neumí vyplnit sám.
Tip z praxe: podávejte před 15. dnem, archivujte doručenky a výzvy ČSSZ řešte okamžitě. Samotná technická chyba pokutu automaticky neznamená — rozhodující je nereagovat na výzvu k opravě.
Co hrozí za nepodání
Za nepodání JMHZ do 20. dne měsíce, stejně jako za nereagování na výzvu ČSSZ, hrozí pokuta až 5 000 Kč za každého zaměstnance, kterého se pochybení týká. U firmy s 50 zaměstnanci jde potenciálně o statisíce korun za jediný zmeškaný měsíc.
Pokud nechcete termíny a opravná podání hlídat vlastními silami, je podání JMHZ včetně komunikace s úřady standardní součástí externího zpracování mezd — disciplínu procesu pak nese poskytovatel.