Pojem „nemocenská" se běžně používá pro všechny peníze, které zaměstnanec dostává během pracovní neschopnosti. Z právního hlediska se však jedná o dvě odlišné platby.
| Doba pracovní neschopnosti | Kdo peníze vyplácí | Za které dny | Výše |
|---|---|---|---|
| 1.–14. kalendářní den | zaměstnavatel | pracovní dny a naplánované směny | 60 % redukovaného průměrného výdělku |
| 15.–30. kalendářní den | OSSZ | všechny kalendářní dny | 60 % redukovaného denního základu |
| 31.–60. kalendářní den | OSSZ | všechny kalendářní dny | 66 % redukovaného denního základu |
| Od 61. kalendářního dne | OSSZ | všechny kalendářní dny | 72 % redukovaného denního základu |
Prvních 14 dnů tedy zaměstnanec nedostává nemocenskou dávku, ale náhradu mzdy od zaměstnavatele. Nemocenské jako dávka nemocenského pojištění náleží až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti.
Kdo platí prvních 14 dnů nemoci?
Prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti hradí zaměstnavatel. Náhradu mzdy však neposkytuje za každý kalendářní den, ale pouze za dobu, kterou měl zaměstnanec podle rozvrhu skutečně odpracovat.
Jestliže je zaměstnanec nemocný například také v sobotu a v neděli, ale o víkendu neměl naplánovanou směnu, za tyto dny mu náhrada mzdy nepřísluší. U zaměstnance pracujícího ve směnném provozu se naopak náhrada poskytne také za víkendovou směnu, kterou kvůli nemoci neodpracoval.
Náhrada mzdy náleží již od první zameškané směny. Dřívější třídenní karenční doba, během které zaměstnanec nedostával žádnou náhradu, již neplatí.
Kolik zaměstnanec dostane během prvních 14 dnů?
Zaměstnavatel vychází z průměrného hodinového výdělku zaměstnance, který se zpravidla zjišťuje z příjmů a odpracované doby v předchozím kalendářním čtvrtletí. Průměrný hodinový výdělek se nejprve sníží pomocí zákonných redukčních hranic a teprve z takto upraveného výdělku se vypočítá náhrada mzdy ve výši 60 %.
Pro rok 2026 odpovídají hodinové redukční hranice následujícím částkám:
- první redukční hranice: 285,78 Kč
- druhá redukční hranice: 428,58 Kč
- třetí redukční hranice: 856,98 Kč
Do první redukční hranice se započítává 90 % výdělku, z části mezi první a druhou hranicí 60 % a z části mezi druhou a třetí hranicí 30 %. K hodinovému výdělku nad třetí hranicí se již nepřihlíží. Hodinové hranice vznikají přepočtem denních redukčních hranic koeficientem 0,175.
Není tedy přesné říkat, že zaměstnanec dostane během nemoci jednoduše 60 % své běžné mzdy. Uplatnění redukčních hranic znamená, že zejména zaměstnanci s vyšším příjmem dostanou v poměru ke své běžné mzdě méně.
Kdo platí nemocenskou od 15. dne?
Pokud pracovní neschopnost trvá déle než 14 kalendářních dnů, výplatu přebírá příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Nemocenské je od tohoto okamžiku vypláceno za každý kalendářní den, tedy také za soboty, neděle a státní svátky.
Výše dávky se postupně zvyšuje podle délky pracovní neschopnosti:
- od 15. do 30. dne činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu
- od 31. do 60. dne činí 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu
- od 61. dne činí 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu
Nemocenské se standardně poskytuje nejdéle po dobu 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti. Do této doby se mohou za stanovených podmínek započítávat také některé předchozí pracovní neschopnosti.
Jak se nemocenská v roce 2026 počítá?
Základem pro výpočet nemocenského jsou zpravidla příjmy zaměstnance za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém pracovní neschopnost vznikla. Z těchto příjmů se stanoví průměrný denní příjem neboli denní vyměřovací základ, který se následně upraví pomocí redukčních hranic.
V roce 2026 platí tyto denní redukční hranice:
- první redukční hranice: 1 633 Kč
- druhá redukční hranice: 2 449 Kč
- třetí redukční hranice: 4 897 Kč
Při výpočtu nemocenského se:
- do první redukční hranice započítá 90 %
- z částky mezi první a druhou hranicí se započítá 60 %
- z částky mezi druhou a třetí hranicí se započítá 30 %
- k částce nad třetí redukční hranicí se nepřihlíží
Z výsledného redukovaného denního základu se potom podle délky pracovní neschopnosti vypočítá 60, 66 nebo 72 %.
Orientační příklad výpočtu nemocenské
Zaměstnanec pobírá stabilní hrubou mzdu přibližně 40 000 Kč měsíčně, pracuje od pondělí do pátku osm hodin denně a jeho pracovní neschopnost začne v pondělí a trvá 30 kalendářních dnů.
Během prvních 14 dnů připadne do pracovní neschopnosti deset běžných pracovních směn. Při orientačním průměrném výdělku kolem 230 Kč za hodinu by náhrada mzdy od zaměstnavatele činila přibližně 9 900 Kč.
Od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti vyplatí OSSZ nemocenské za dalších 16 kalendářních dnů. Orientační nemocenské by při uvedeném příjmu činilo přibližně 710 Kč za den, celkem tedy přibližně 11 400 Kč.
Za 30 kalendářních dnů pracovní neschopnosti by tak zaměstnanec v tomto zjednodušeném příkladu dostal celkem přibližně 21 300 Kč.
Přesná částka se může lišit podle předchozích příjmů, odměn, počtu skutečně odpracovaných hodin, rozvržení směn, vyloučených dnů a přesného data vzniku pracovní neschopnosti. Výpočet proto nelze spolehlivě určit pouze z aktuální měsíční mzdy.
Musí zaměstnanec o nemocenskou žádat?
Lékař vystavuje rozhodnutí o pracovní neschopnosti elektronicky prostřednictvím eNeschopenky. Zaměstnanec proto běžně nemusí zaměstnavateli ani správě sociálního zabezpečení doručovat papírovou neschopenku nebo samostatně podávat žádost o nemocenské.
Zaměstnanec má ale stále povinnost o vzniku pracovní neschopnosti neprodleně informovat svého zaměstnavatele, například telefonicky nebo e-mailem. Zaměstnavatel následně po uplynutí prvních 14 dnů elektronicky odešle správě sociálního zabezpečení údaje potřebné pro výpočet a výplatu nemocenského.
Kdy zaměstnanec peníze dostane?
Náhradu mzdy za prvních 14 dnů vyplácí zaměstnavatel zpravidla společně se mzdou v běžném výplatním termínu.
Nemocenské od 15. dne vyplácí příslušná OSSZ. Dávka musí být vyplacena nejpozději do jednoho měsíce od okamžiku, kdy správa sociálního zabezpečení obdrží všechny správně vyplněné podklady. Peníze jsou zaměstnanci zpravidla zaslány stejným způsobem, jakým od zaměstnavatele dostává mzdu.
Shrnutí
- Prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti hradí zaměstnavatel formou náhrady mzdy; náleží pouze za naplánované pracovní směny a činí 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku.
- Od 15. dne přebírá výplatu nemocenského příslušná OSSZ a zaměstnanec dostává peníze za všechny kalendářní dny včetně víkendů a svátků.
- Výše nemocenského činí nejprve 60 %, od 31. dne 66 % a od 61. dne 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu; standardně se vyplácí nejdéle 380 kalendářních dnů.
- Zaměstnanec zpravidla nepodává žádost — lékař vystaví eNeschopenku elektronicky; zaměstnanec je povinen vznik pracovní neschopnosti neprodleně oznámit zaměstnavateli.
- Konkrétní výše nemocenské vždy závisí na předchozích příjmech, rozvržení pracovní doby a délce pracovní neschopnosti — nelze ji spolehlivě určit pouze z aktuální měsíční mzdy.