Časté dotazy.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) je elektronické hlášení, které od roku 2026 nahrazuje přibližně 25 dosavadních formulářů vůči státu — mimo jiné přehledy pojistného, evidenční listy důchodového pojištění, přílohy k žádostem o dávky a část statistických výkazů. Týká se všech zaměstnavatelů v České republice bez ohledu na velikost, včetně firem, které mají jen zaměstnance na dohody (DPP/DPČ). Podává se za každý kalendářní měsíc, výhradně elektronicky: datovou schránkou, přes ePortál ČSSZ, nebo API kanálem přímo ze mzdového softwaru. Princip „jeden termín, jedno místo, jedno hlášení" však v prvním roce provázejí technické potíže — viz navazující otázky.

JMHZ se podává vždy od 1. do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, za který se hlásí — hlášení za červenec 2026 tedy podáte mezi 1. a 20. srpnem 2026. Hlášení za leden až březen 2026 se výjimečně podávala zpětně v okně od 1. dubna do 30. června 2026; od dubnových dat běží standardní měsíční režim. Podání je možné pouze elektronicky: datovou schránkou, formulářem na ePortálu ČSSZ, nebo API rozhraním ze mzdového softwaru — papírová cesta neexistuje. Vyplatí se podávat v první polovině lhůty, aby zbýval čas na opravná podání, která jsou v prvním roce provozu častá.

Za nepodání JMHZ do 20. dne měsíce, stejně jako za nereagování na výzvu ČSSZ k odstranění vad, hrozí pokuta až 5 000 Kč za každého zaměstnance, kterého se pochybení týká — u firmy s 50 zaměstnanci jde potenciálně o statisíce korun za jediný zmeškaný měsíc. Samotná technická chyba v podání pokutu automaticky neznamená; rozhodující je nereagovat na výzvu k opravě. Od 1. 7. 2026 navíc platí samostatná pokuta až 100 000 Kč za nepřihlášení zaměstnance před nástupem do práce. Nejbezpečnější obrana: podávat s časovou rezervou, archivovat doručenky a výzvy ČSSZ řešit okamžitě.

Podle dat z prvních měsíců provozu bylo napoprvé bez chyb přijato jen asi 55 % hlášení. Nejčastější potíže: pomalá odezva systému (v dubnu 2026 trvala doručenka i 12 hodin), zamítnutí pro duplicitu při novém podání těsně po stornu (mezi stornem a novým podáním počkejte alespoň jeden den), nemožnost zpracovat záporné hodnoty při zpětných opravách mezd a ruční doplňování údajů, které mzdový software zatím neumí vyplnit sám. Osvědčená praxe: podávat před 15. dnem, archivovat doručenky, opravy řešit průběžně, sledovat aktualizace mzdového softwaru — dodavatelé funkce doplňují za provozu — a u zpětných oprav mezd konzultovat postup s ČSSZ předem.

Ano, pokud pracovní vztah v daném měsíci trvá — nulová mzda sama o sobě neznamená, že zaměstnanec z hlášení zmizí. Typicky jde o nemoc, rodičovskou dovolenou, neplacené volno nebo jinou překážku v práci, kdy se stále vykazují údaje vůči státu. Proto je u JMHZ zásadní správně propojit mzdová data, docházku a personální evidenci, aby nebyl zaměstnanec omylem vynechán. Konkrétní rozsah údajů u nulového příjmu je vhodné ověřit podle aktuální metodiky ČSSZ.

Nejdřív zjistěte konkrétní důvod zamítnutí, opravte danou chybu a podejte hlášení znovu. Rizikem je právě podání na poslední chvíli — technická chyba, duplicita nebo chybějící údaj mohou znamenat, že firma nestihne včasné přijetí ve lhůtě do 20. dne měsíce. Bezpečnější postup je podávat s rezervou (ideálně před 15. dnem), ukládat doručenky a mít určenou osobu, která výzvy ČSSZ řeší okamžitě. Po stornu navíc nepodávejte hned nové hlášení — systém může nové podání zamítnout pro duplicitu.

Chybu je potřeba opravit podle jejího typu a období, kterého se týká — obvykle nestačí opravit jen interní výplatní pásku. Změna se musí promítnout i do navazujících hlášení, odvodů a případně do opravného podání JMHZ. Firma by měla mít jasný proces: kdo chybu schvaluje, kdo ji opravuje ve mzdovém softwaru a kdo ověří, že oprava prošla i vůči úřadům. U zpětných oprav mezd, které mění odvody, je vhodné postup předem konzultovat, protože systém neumí zpracovat záporné hodnoty.

Rozdíl je v tom, jaký typ chyby firma řeší a v jaké fázi je původní podání. Opravné podání slouží k nápravě chyb v již podaných a přijatých údajích, storno ruší původní podání nebo jeho část podle pravidel systému a nové podání se používá tam, kde je potřeba data podat znovu. V praxi je zásadní nevolit postup metodou pokus–omyl, protože špatná kombinace storna a nového podání vede k duplicitám nebo dalšímu zamítnutí. Přesná pravidla a pořadí kroků je vhodné ověřit podle aktuální metodiky ČSSZ.

Zpětná oprava mzdy musí být provedena tak, aby seděla výplatní páska, mzdový list, odvody, účetnictví i případné opravné hlášení. Nejde jen o přepočet částky zaměstnanci — oprava může ovlivnit sociální a zdravotní pojištění, daň, srážky ze mzdy nebo nárok na dávky. Proto by měla mít firma schvalovací postup, zápis důvodu opravy a kontrolu, že se změna promítla všude, kde má být. Pozor u JMHZ: systém neumí zpracovat záporné hodnoty, takže postup u zpětných oprav je vhodné konzultovat předem.

Před odesláním by měla proběhnout kontrola počtu zaměstnanců, nových nástupů a výstupů, dohod, nulových mezd, nemocí, srážek, odvodů, benefitů a mimořádných položek — vždy proti minulému měsíci. Dobrá kontrola nehledá jen matematickou chybu, ale i neobvyklé změny: skok v odměně, chybějící docházku nebo zaměstnance bez očekávaného příjmu. Automatické kontroly a AI mohou pomoci odhalit anomálie, ale finální odpovědnost má vždy odborník. Kontrolní krok před odesláním je levnější než opravné podání po něm.