Časté dotazy.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) je elektronické hlášení, které od roku 2026 nahrazuje přibližně 25 dosavadních formulářů vůči státu — mimo jiné přehledy pojistného, evidenční listy důchodového pojištění, přílohy k žádostem o dávky a část statistických výkazů. Týká se všech zaměstnavatelů v České republice bez ohledu na velikost, včetně firem, které mají jen zaměstnance na dohody (DPP/DPČ). Podává se za každý kalendářní měsíc, výhradně elektronicky: datovou schránkou, přes ePortál ČSSZ, nebo API kanálem přímo ze mzdového softwaru. Princip „jeden termín, jedno místo, jedno hlášení" však v prvním roce provázejí technické potíže — viz navazující otázky.

JMHZ se podává vždy od 1. do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, za který se hlásí — hlášení za červenec 2026 tedy podáte mezi 1. a 20. srpnem 2026. Hlášení za leden až březen 2026 se výjimečně podávala zpětně v okně od 1. dubna do 30. června 2026; od dubnových dat běží standardní měsíční režim. Podání je možné pouze elektronicky: datovou schránkou, formulářem na ePortálu ČSSZ, nebo API rozhraním ze mzdového softwaru — papírová cesta neexistuje. Vyplatí se podávat v první polovině lhůty, aby zbýval čas na opravná podání, která jsou v prvním roce provozu častá.

Za nepodání JMHZ do 20. dne měsíce, stejně jako za nereagování na výzvu ČSSZ k odstranění vad, hrozí pokuta až 5 000 Kč za každého zaměstnance, kterého se pochybení týká — u firmy s 50 zaměstnanci jde potenciálně o statisíce korun za jediný zmeškaný měsíc. Samotná technická chyba v podání pokutu automaticky neznamená; rozhodující je nereagovat na výzvu k opravě. Od 1. 7. 2026 navíc platí samostatná pokuta až 100 000 Kč za nepřihlášení zaměstnance před nástupem do práce. Nejbezpečnější obrana: podávat s časovou rezervou, archivovat doručenky a výzvy ČSSZ řešit okamžitě.

V praxi mohou problémy při podávání JMHZ vznikat kvůli neúplným nebo nesprávným údajům o zaměstnancích, nesouladu mezi personálními a mzdovými daty, chybám ve vstupních údajích nebo nesprávnému postupu při opravách. Nejlepší prevencí je kontrolovat data ještě před odesláním, průběžně aktualizovat mzdový software, uchovávat potvrzení o podání a případné chyby řešit podle aktuální metodiky ČSSZ. Vyplatí se také neponechávat podání na poslední den zákonné lhůty. Firma tak má prostor reagovat, pokud systém podání odmítne nebo je potřeba některé údaje opravit.

Ano, pokud pracovní vztah v daném měsíci trvá — nulová mzda sama o sobě neznamená, že zaměstnanec z hlášení zmizí. Typicky jde o nemoc, rodičovskou dovolenou, neplacené volno nebo jinou překážku v práci, kdy se stále vykazují údaje vůči státu. Proto je u JMHZ zásadní správně propojit mzdová data, docházku a personální evidenci, aby nebyl zaměstnanec omylem vynechán. Konkrétní rozsah údajů u nulového příjmu je vhodné ověřit podle aktuální metodiky ČSSZ.

Pokud je JMHZ zamítnuto, je potřeba nejprve zjistit konkrétní důvod, opravit chybu a následně postupovat podle pravidel pro daný typ podání. Právě proto není vhodné nechávat JMHZ na poslední chvíli. Při technické nebo datové chybě pak zbývá minimum času na její vyřešení. Doporučujeme uchovávat potvrzení o podání a mít jasně určenou osobu, která sleduje výsledek zpracování a případné výzvy nebo chyby řeší.

Chybu je potřeba opravit podle jejího typu a období, kterého se týká. Nestačí vždy pouze změnit údaj ve mzdovém systému – oprava se může promítnout také do odvodů, evidence a navazujících podání. Firma by proto měla mít jasně nastaveno, kdo chybu opraví ve mzdovém systému, kdo provede případné opravné podání a kdo ověří, že byla změna správně zpracována. Konkrétní způsob opravy JMHZ je vhodné zvolit podle typu chyby a aktuální metodiky ČSSZ.

Rozdíl je v tom, jaký typ chyby firma řeší a v jaké fázi je původní podání. Opravné podání slouží k nápravě chyb v již podaných a přijatých údajích, storno ruší původní podání nebo jeho část podle pravidel systému a nové podání se používá tam, kde je potřeba data podat znovu. V praxi je zásadní nevolit postup metodou pokus–omyl, protože špatná kombinace storna a nového podání vede k duplicitám nebo dalšímu zamítnutí. Přesná pravidla a pořadí kroků je vhodné ověřit podle aktuální metodiky ČSSZ.

Zpětná oprava mzdy musí být provedena tak, aby seděla výplatní páska, mzdový list, odvody, účetnictví i případné opravné hlášení. Nejde jen o přepočet částky zaměstnanci — oprava může ovlivnit sociální a zdravotní pojištění, daň, srážky ze mzdy nebo nárok na dávky. Proto by měla mít firma schvalovací postup, zápis důvodu opravy a kontrolu, že se změna promítla všude, kde má být. Pozor u JMHZ: systém neumí zpracovat záporné hodnoty, takže postup u zpětných oprav je vhodné konzultovat předem.

Před odesláním by měla proběhnout kontrola počtu zaměstnanců, nových nástupů a výstupů, dohod, nulových mezd, nemocí, srážek, odvodů, benefitů a mimořádných položek — vždy proti minulému měsíci. Dobrá kontrola nehledá jen matematickou chybu, ale i neobvyklé změny: skok v odměně, chybějící docházku nebo zaměstnance bez očekávaného příjmu. Automatické kontroly a AI mohou pomoci odhalit anomálie, ale finální odpovědnost má vždy odborník. Kontrolní krok před odesláním je levnější než opravné podání po něm.